dinosauři-entomologie na Blog.cz

Tato metoda je vhodná pro lov střevlíkovitých brouků, kteří neumí létat. Jako pasti nám můžou posloužit různé sklenice a kelímky. Do těchto nádob vložíme návnadu - například kousky syrového masa, sýru apod. Po připravení návnady můžeme začít s umísťováním pastí do terénu. K tomuto účelu vyhloubíme do země jamku, do které umístíme až po hrdlo nádobu s návnadou. Nad pasti je vhodné umístit stříšku z přírodního materiálu, aby do nádob nepršelo a nedocházelo tak k utopení brouků. Brouci jsou do pastí lákáni rozkládající se návnadou. Když brouk spadne do pasti, tak se už nedokáže dostat ven. Pasti pravidelně kontrolujeme, aby nedocházelo k úhynu chycených brouků. Mně osobně se tato metoda osvědčila při lovu střevlíků, ale v pastech jsem našel i jiné druhy, např. chrobáky, hrobaříka obecného a hrobaříka černého.

Touto metodou sbíráme hmyz žijící v keřovém a nižším stromovém patře. Jde o hmyz, který se zde vyvíjí, nebo je zde jen náhodně. Pro sklepávání potřebujeme sklepávadlo , které je v nabídce entomologických firem, případně si jej můžeme vyrobit svépomocí. Jde většinou o plátno rozprostřené na koncích, do kříže spojených trubek, či tyčí - tzv. americké sklepávadlo. Použít také můžeme sklepávadlo deštníkovité - plátno rozprostřené na konstrukci deštníku, nebo síťové - jde o pytel z tkaniny umístěný na kruhové konstrukci, blízké smýkací síti avšak s větším průměrem.

Sklepáváme větve stromů, keře i nižší rostliny, včetně suchých větví. U stromů a keřů je vhodné, aby bylo sklepávadlo co největší (délka strany plátna 100 a více cm). Sklepávadlo umístíme pod větev a tvrdší větví, nebo gumovou paličkou udeříme krátce a prudce do větve, nebo kmínku. Vhodné je udeřit 2x ihned po sobě. Řada druhů se drží silněji, jiné se zachytí cestou do sklepávala např. listu, či větve. Při sklepávání je nutné sklepávadlem neustále třást, abychom hmyzu znemožnili rychlé opuštění plátna. Dbáme však na to abychom rostliny sklepáváním nepoškodili. Sklepávat můžeme prakticky každý strom, nebo keř.

Při sběru fytofágního, nebo florikolního hmyzu (nosatci, mandelinky apod.) hledáme živné rostliny jednotlivých druhů a ty sklepáváme. Jde většinou o byliny. K tomu nám postačí i menší sklepávadlo popř. síťka.

Sklepávat můžeme od jara do podzimu, přičemž především jarní období je na klep velmi bohaté. Nejlepší je sklepávat v dopoledních, podvečerních a nočních hodinách, před bouřkou, nebo po ní. Bohaté úlovky jsou např. při sklepávání konifer, kvetoucích stromů, nebo keřů. Velmi zajímavý je sklep větví, které jsou nad vodní hladinou, nebo např. nad hromadou kompostu

K této metodě lovu brouků potřebujeme smýkací síť, ale můžeme místo ní použít i síťku na motýly. Vhodnější je však použít smýkací síť, protože je více odolná proti poškození. Při smýkání před sebou pomocí sítě opisujeme osmičky a hmyz sedící na vegetaci je zachycen do sítě. Pohyb musí být dostatečně rychlý, aby brouci ze sítě neuletěli. Síťku pravidelně kontrolujeme a sbíráme jen ty brouky, kteří nás zajímají a ostatní hmyz pouštíme. Tuto metodu je nejvhodnější používat na loukách a při lovu se doporučuje chodit, protože hmyz vnímá otřesy půdy z poměrně velké dálky, takže by mohl ulétnout. Smýkací síť si můžeme vyrobit i doma .

Prosíváním získáme především terestricky žijící druhy, resp. druhy muscikolní, humikolní, nidikolní, a také druhy ze stromového a keřového patra, které se dostaly na zem např. při silném větru.
Prosívat se dají prakticky veškeré organické materiály na které při exkurzi narazíme. Prosívat je možno v průběhu celého roku. Nejbohatší jsou však prosevy především v jarních a podzimních měsících, kdy je dostatek vlhkosti. Můžeme prosívat například zastíněné lesní prohlubně, větší porosty mechu, hlubší vrstvy listí, větší kupy sena, či slámy, shnilé stromy, houby, výkaly apod. V letním období, při déletrvajícím suchu, hmyz hledá vlhká místa a tam se zdržuje. Můžeme především prosívat malé, či větší pařezy jejichž podzemní část podléhá hnilobným procesům. Ve vyprahlé krajině můžeme také hledat hluboké lesní prohlubně, zastíněné břehy větších, či menších toků atd.

Velmi populární a často používanou metodou je vyšlapávání při kterém sbíráme především hygrofilní a humikolní hmyz hledající úkryt v bahně, vlhké hlíně, jílu, nebo písku. Vyšlapávat se dá téměř na každém vlhčím místě. Vhodné jsou především bažiny, okraje rybníků, řek, podmáčené louky apod. Vyšlapáváme i v místech s hustou vegetací. Tu si samozřejmě před samotným vyšlapáváním můžeme vytrhat, protože v místě bez vegetace se hmyz snadněji vybírá.
Při samotném vyšlapávání postupujeme tak, že vybereme vhodné místo a to pomocí holínek, nebo jiné obuvi zašlapáváme. Nešlapeme však příliš silně, abychom hmyz nepoškodily. Je vhodné si zašlapat jen menší plochu, na které utíkající hmyz snadněji chytíme. Je nutné však několik sekund, nebo dokonce minut sečkat. Hmyz ne vždy ihned zareaguje na změněnou situaci a úkryt často opouští až po určité době. Vyšlapávat můžeme i mechy, tlející látky, vlhké listí apod.

Vysekávání

Tato metoda se používá hlavně v zimě ke sběru jindy těžko najitelných tesaříků.Při této metodě je často velmi účelna a často nepostradatelná sekera.............

Další metoda jak získat brouky je jednoduchá a není naní nic potřeba. Kdýž je velká bouřka voda sebou vezme brouky (převážně ty kteří neumý létat) a vám stačí jen sbírat utopený nebo uvězněný brouky přímo do smrtičky.