dinosauři-entomologie na Blog.cz

Megapiranha shows

Byla objeven předchůdce dnešních piraní ,byl pojmenován Megapiranha shows , tyto piraně žily před 1 000 000 let a byli dlouhé 1 m.Byli nalezeny zuby a část lebky piraně. Vpřekladu jméno znamená Mega piraně.

Paříž - V Číně byl nalezen nový druh dinosaura, jenž by mohl vědcům pomoci vysvětlit záhadu spojenou s vývojem ptačích křídel. Stáří nového druhu je odhadováno na 159 milionů let. Informuje o tom ve svém posledním čísle časopis Nature.


Tým paleontologů pod vedením profesora Sü Singa našel zkamenělinu býložravého dinosaura Limusaurus inextricabilis, jemuž se nepodařilo vysvobodit ze sevření bahna, v Džungarské pánvi v západočínském Sin-ťiangu. Tento ceratosaurus žil v období jury a patří do rodiny takzvaných theropodů - tito dinosauři se pohybovali po zadních končetinách a většinou byli masožraví.

Důkladný výzkum zkameněliny z takzvané dinosauří pasti, v níž na sobě leželo několik druhů těchto prehistorických zvířat, ukázal, že Limusaurus v čelistech připomínajících zobák neměl zuby, což odpovídá konzumaci rostlinné stravy stejně jako kameny v žaludku.

Nález nenarušuje teorii, že někteří dinosauři byli předky ptáků. Avšak dosud se mělo zato, že křídla se vyvinula z předních končetin malých druhů. Nicméně u nového druhu je patrné, že se vyvíjela z rukou, tedy částí od zápěstí po prsty.

Vědci se stále dohadují, které prsty se vlastně u dnešních ptáků zachovaly - předpokládalo se, že během evoluce zmizely dva krajní vnější. Ovšem u dnešních ptačích embryí zakrňuje krajní vnitřní a krajní vnější prst. U nejvyvinutějších theropodů je to stejné, přičemž u Limusaura palec zmizel a druhý prst se naopak výrazně zvětšil.

Americký biolog James Clark spolu se Xüem jsou přesvědčeni, že Limusaurus představuje přechodný typ a nový dílek v evoluční linii mezi dinosaury a prvními ptáky.

Limusaurus je první ceratosaurus (rohatý ještěr) známý z východní Asie a jeden z nejprimitivnějších členů své rodiny. Jde o rozsáhlou skupinu theropodů, kteří mají na hlavě často kostěný hřeben nebo roh. A mnozí z nich jsou také vybaveni neobvyklými deformovanými prsty, jimž chybí ostrý dráp.

Naleziště fosilií v poušti Gobi, kde se zachoval Limusaurus, vydala již předtím kostry jiných dinosaurů a jejich živočišných současníků - mezi nimi je například nejstarší druh tyranosaura Guanlong wucaii, nejstarší rohatý dinosaurus Yinlong downsi, nový druh stegosaura Jiangjunosaurus junggarensis či dávný příbuzný dnešních krokodýlů Junggarsuchus sloani.

Nový druh psitocosaura uveřejnil časopis Proceedings of the Royal Society . Byl nalezenna poušti gobi v roce 2001 .Nového dinosaura našel Paulov Serenovm s dvouma čínskými kolegy. Rod psitacosaurus je největším rodem vůbec, má 11 druhů a 400 lalezených koster. Psittacosaurus gobiensis žil před 110 000 000 lety. podle jeho lebky bylo odhalano že se živil ořechy a semeny, polikal kameny a písek aby mu v žaludku rozmělnily potravu. V jeho žaludku bylo nalezeno 50 kamenů.

Zajímyví byl i spůsop jakým Psittacosaurus gobiensis potravukousal namohl žvýkat to mu lebka nedovolovala, proto kousal přednímy zuby a pak potravu jazykem posunul k zadním zubům kde dokousal potryvu a spolknul.

SKUPINA: Squamata(šupinatí)
ČELED´: Mosasauridae
NALEZIŠTĚ: Evropa, Francie-W.D.Conybeare 1822
VELIKOST: 12,5-18 m
Tento mořský plaz byl pojmenován po řece Másy(Meuse), kde byl objeven. Je to jeden z největších mosasaurů který kdy žil. Měl hadí tělo podobal jse hadům a také se tak pohyboval.Lebka byla silná, čelisti obsahovaly mnoho dozadu zahnutých zubů, a zuby měl i v horní časti lebky těsně před krkem.
Tyto čelisti mihly lámat i drtit. Výrazné stopy pškozené na fossilních zbytcích mořských tvorů, jak hlavonožců tak i obratlovců dokazují, že mosasaurus byl divoký dravec. Pravděpodobně raději plaval při hladině.
HMOTNOST: 40 t
POTRAVA: žraloci, mosasauři, plesiosauři, pliosauři, hlavonožci a dinosauři?

Nový ploutvonožec byl objevel v létě 2007 a studije probíhali až do roku 2009.Tento ploutvonežec byl pojmenován Puijila darwini ,byl nalezen na Islandu.Kostra byla ze 65% kompletní .Tento tvor byl podobný naší vydrě. Puijila darwini byl velmi dobrý v plavání. Puijila darwini žil před 20 000 000 let v miocenu.

Hippocampus slovenicus byl mořský koník o velikosti 0,5 cm.Na kamenech v řece jich bylo nalezeno 11.

Hobiti skutečně žili a byli novým druhem člověka

Vědci našli další důkaz, že indonéský trpasličí hominid byl samostatným druhem člověka. Kostra tzv. indonéského hobita podle nich nepatří modernímu Pygmeji. Jeden metr vysocí a 30 kilogramů vážící tvorové se potulovali po indonéském ostrově Flores asi do období osmi tisíc let před naším letopočtem.

Byl objeven nový trilobit který je zatím největší na světě.Zatím ještě není pojmenován, doposud největšího trilobita překonal o 10 cm.

Ve spojených státech amerických byli vydraženy 2 lebky dinosaurů, šlo o triceratopse a Alioramuse.Lebka triceratopose byla z 80% kompletní a byla prodána za 242 000 $ .Lebka alioramuse byla vydražena za 206 000 $.

Anoiapithecus brevirostris.

větší obrázek v galerii

Rekonstrukce obličeje prozatím jediného zástupce druhu Anoiapithecus brevirostris. Proto si může dovolit přepych mít osobní jméno: Lluc.

V roce 2004, ve Španělsku, na lokalitě Abocador de Can Mata, v oblasti Anoia, v provincii Barcelona objevili španělští antropologové fosilní pozůstatky dosud neznámého druhu hominoidní opice, která toto území obývala před asi 12 miliony lety, v období středního miocénu. Přesnější věk úlomků obličejové části lebky spolu se zachovalou čelistí určili na 11,9 miliónů let. K této hodnotě dospěli pomocí analýz jiných fosilních nálezů, které se v stejných vrstvách sedimentů zachovaly. K datování použili i metodu magnetostratigrafie - měření parametrů geomagnetického pole působícího v době sedimentace, kterého záznam se může v horninách za určitých podmínek uchovat.


Výsledky 4 roky trvajícího podrobného výzkumu zveřejnil španělsko-italský tým antropologů a paleontologů, kterému šéfuje profesor Salvador Moyà-Solà, v nejnovějším čísle amerického vědeckého časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS)


Co je na nálezu pozůstatků nového druhu, jenž byl podle naleziště (l"Anoia) a "moderního" tvaru obličeje nazván Anoiapithecus brevirostris, unikátní? Z nalezených kostí a čelisti se dala zrekonstruovat pouze obličejová část lebky, ale zato s poměrně velkou přesností a jistotou. Takže víme, že patřila samci s překvapivě málo dopředu vyčnívajícím obličejem. Je natolik plochý, že je v tomhle znaku srovnatelný se zástupci našeho rodu Homo. Další rysy jako nosní otvor široký u základny, napřed posunutý jařmový oblouk v lícní části lebky a výrazný val ve vnitřním oblouku spodní čelisti (Torus mandibularis), spolu se zmenšením čelistní dutiny jsou charakteristické i pro hominoidní opice z rodů Kenyapithecus a Griphopithecus podčeledi Kenyapithecinae - keňopitekovití. Tyto dva rody hominoidů se někdy před 15 milióny lety rozšířily z Afriky právě do evropské středomořské oblasti.

Na druhé straně jsou na zrekonstruovaném obličeji výrazné jiné, mnohem primitivnější znaky jako je tvar zubů s velmi silnou vrstvou skloviny. I když čelist nevystupuje dopředu, je hodně robustní. Těmito črty Anoiapithecus připomíná spíš hominoidní opice čeledi Afropithecidae, které v období středního miocénu byly rozšířené v Africe a ze kterých se pravděpodobně vyvinula podčeleď hominidů Ponginae - orangutani.

Familiárně byl opičí samec, kterému nalezené pozůstatky patřily, nazván Lluc podle latinského "ten, který osvětluje", protože jde o objev vysílající paprsek světla poznání z hloubek dávné minulosti vývoje hominidů. Lluca charakterizuje kombinace znaků dvou skupin - jak modernějších hominidů, tak primitivnějších zástupců podčeledi keňapitekovití, což je mezi doposud nalezenými hominoidními fosiliemi výjimečné.


Za předky naší hominidní podčeledi Hominae, zahrnující šimpanzi, gorily a lidi se považuje právě některý ze zmíněných dvou rodů Kenyapithecus a Griphopithecus z podčeledi Kenyapithecinae - keňapitekovití.

Profesor Salvador Moyà-Solà předpokládá, že jestli ani jeden z těchto rodů kvůli nesrovnalostem v základních rysech nemůže být vývojově zařazen mezi hominidy, pak mu připadá zřejmé, že se předek této čeledě (přesněji "naší" podčeledě Hominae) musel vyvinout právě ve středomořské oblasti někdy mezi obdobím před 15 milióny let, kdy oba rody keňapitekovitých hominoidů na toto území z Afriky přišly a 13 milióny let, kdy již na území španělského naleziště žili první, nálezy fosilií zdokumentovaní hominidé. Takže hominidní předchůdci goril, šimpanzů a lidí pak vlastně nazpátek do Afriky připutovali z evropské oblasti okolo Středozemního moře. Alespoň tak to tvrdí Salvador Moyà-Solà.


Je to sice zajímavá, ale dost diskutabilní představa, která má hodně oponentů. Argumentují tím, že tuhle teorii podporuje fakt, že na evropském jihu bylo z tohoto období nalezeno více fosilií v lepším stavu, než v Africe. Nedostatek objevů na černém kontinentě ještě ale neznamená důkaz, že se naše podčeleď hominidů nevyvinula tam. Ring pro souboj názorů je tedy pořád volný.

větší obrázek v galerii

To je vše, co antropologové z Lluca po 12 milionech let našli.

větší obrázek v galerii

Lokalizace nálezu. Španělsko, provincie Barcelona, oblast Anoia, bývalá(?) skládka odpadu Abocador de Can Mata poblíž vesnice els Hostalets de Pierola. Jde o významné paleontologické a antropologické naleziště.

Ruyangosaurus byl obří sauropodní dinosaurus, žijící v období pozdní křídy na území dnešní Číny (formace Mangchuan). Typový druh R. giganteus byl popsán v roce 2009 na základě fosílií, z nichž například holenní kost byla zajímavá svými rozměry (délka asi 127 cm).Žil v Číně a se svými 30 metry délky by se mohl stát největším Asijským dinosaurem. Tento dinosaurus vykazuje řadu podobností z jihoamerickým obrem Argentinosaurem.

Jelikož poslední nováček ještě nebyl pojmenován tak je zatím označován jako Alvarezsaurid člen skupiny theropodů s výraznými ptačímy znaky. Žil v Argentině ve svrchní Křídě. Společně s kostmi byly nalezeny i vaječné skořápky.

Helioceratops brachygnathus

Helioceratops ("slunečná rohatá tvář s krátkou čelistí") je rodem vyhynulého

(rohatého dinosaura), žijícího v období přelomu spodní a svrchní křídy na území dnešní severovýchodní Číny (provincie Ťi-lin). Typový druh H. brachygnathus byl popsán v roce 2009.Zhledově připomínal Auroraceratopse ale byl mnohem pokročilejší.

V poušti Gobi objevili paleontologové kosterní pozůstatky dinosaura, který byl pravděpodobným předkem nejslavnějšího dravce všech dob - Tyranosaura rexe.

Jedno z velkých nalezišť dinosaurů v poušti Gobi leží blízko trasy Hedvábné stezky, která kdysi vedla karavany s hedvábím do města Ťia-jü-kuanu. Tady v sezóně 2006/2007 objevili paleontologové z Číny a Spojených států hned dva nové druhy dinosaurů. Prvním z nich je 1,5 metru vysoký dvounohý dinosaurus, který vážil asi 270 kilogramů. Jeho masivní čelisti s více než 70 zuby uzpůsobenými k trhání masa ukazují, že šlo o dravce. Dostal jméno Xiongguanlong baimoensis a podle paleontologů představuje článek, který zatím chyběl ve fosilním záznamu evoluce tyranosaurů.

Velcí tyranosauři z konce dinosauří éry jako například Albertosaurus nebo Tyranosaurus rex jsou známi už celá staletí. V posledních letech byli také objeveni jejich časní předkové, kteří žili na počátku křídy. Mezi nimi se však nacházela mezera trvající asi 50 milionů let, do které nyní krásně zapadl 100 milionů let starý Xiongguanlong baimoensis. Proti čtyřmetrovému tyranosaurovi vypadá téměř neškodně a liší se i mnohem protáhlejším čumákem. Sdílí s ním však řadu jiných anatomických prvků, například krátkou a širokou mozkovnu, tvar zubů či rozšířené obratle, které páteři umožňují nošení masivní hlavy.

Svým čenichem připomíná Aliorama.

Nový druh Hadrosaura který žil v místech dnešního Uzbekistánu. Byl příbuzný rodu Bactrosaurus ale narozdíl od něj měl vysoký lebeční hřeben a chyběly mu trny na hřbetních obratlích.

Byl největší ze své čeledi (Ornitomimosauridae).Podle nalezené kosti se jeho váha (za živa) odhaduje ne 700 kg . Měl také poměrně mohutné přední končetiny a na nich kolem 15 cm dlouhé drápy.